Lékařská pohotovostní služba

Telefonní číslo
313 525 111 (provolba 382)
Dětská pohotovost
oblastní nemocnice Kladno - pavilon D
312 606 412
312 247 527
Ordinační hodiny
Po - Pá 16:00 - 20:00
So - Ne (svátek) 8:00 - 12:00

HLAVNÍ BUDOVA ( vedle recepce)

K problematice změny LPS

Dne 1.10.2018 došlo ke změně v provozu Lékařské pohotovostní služby pro dospělé (LPS) v okrese Rakovník.

Od výše uvedeného data jsme převzali provoz LPS od Záchranné služby Masarykovy nemocnice Rakovník ve spolupráci se všeobecnými praktickými lékaři z okresu Rakovník, kteří pochopili nutnost změny a kterým za to patří velké poděkování.

K výše uvedené změně je třeba uvést několik důležitých skutečností.

Současné právní předpisy nestanovují žádná pravidla pro výkon poskytování pohotovostní služby. Přesto Středočeský kraj, vědom si své odpovědnosti za zajištění dostupnosti LPS, inicioval změnu a vytvořil metodiku pro provoz a spolufinancování LPS ve Středočeském kraji.

Podstatou změny je návrat LPS do nemocnic, kdy se stane integrální součástí provozu nemocnic a lékař pohotovosti bude moci využít jak celé vyšetřovací zázemí nemocnic, tak možnost konzultace s ostatními lékaři. Do budoucnosti by měla být lékařská pohotovostní služba součástí centrálního příjmu nemocnic.

LPS před námi provozovala Záchranná služba, která garantovala dostupnost této péče. Nevýhody tohoto modelu bych zdůraznil dvě. Jednak umístění „mimo“ nemocnici, až na druhé straně areálu, což mohlo některé pacienty odradit. Druhou, zásadní, nevýhodu ale vidím ve skutečnosti, že lékař pohotovostní služby zároveň vykonával funkci lékaře záchranné služby (ZZS). Často proto docházelo k situaci, že byl s posádkou na výjezdu a nemohl tak být pro pacienty na pohotovosti k dispozici.

Při přípravě na změnu provozu LPS došlo k analýze jejího využití, ze které vyšla následující fakta, která se stala vodítkem pro úpravu ordinační doby. Ve všední dny využití významně klesá po 20. hodině, o víkendech je hlavní poptávka ošetření v dopoledních hodinách. Na základě toho byla stanovena ordinační doba od 16,00 do 20,00 hod ve všední dny a od 8,00 do 12,00 hod o víkendech.

Výhodou této změny bude trvalá přítomnost lékaře po dobu ordinačních hodin a možnost využít zázemí nemocnice.

Existují názory, že pohotovost již není potřeba, např. proto, že praktičtí lékaři mají některé dny prodlouženou ordinační dobu. Jsem rád, že nakonec došlo ke konsenzu s většinou praktických lékařů a LPS bude zajištěna, jak je výše uvedeno, neboť se stále přes proběhlé změny a vývoj medicíny domnívám, že je třeba pacientům v akutních stavech nabídnout možnost pohotovostní služby ještě dále po 18. hodině.

Na druhé straně je třeba zcela jasně konstatovat, že zdravotní služby jsou dlouhodobě v ČR více než nadužívány. O tom mimo jiné svědčí i minimálně dvojnásobný počet kontaktů obyvatel ČR s lékaři oproti vyspělým zemím v Evropě. A je také zřejmé, že dlouhodobě není z ekonomických a především personálních důvodů-, takový stav udržitelný. To není kritika těch, kteří zdravotní péči skutečně potřebují. Ale těch ostatních, včetně institucí, které zvyšují administrativní zátěž lékařů a počet „nezdravotních“ návštěv pacientů u lékaře. Naopak, změnami v systému zdravotní péče je třeba dosáhnout takového stavu, aby pro skutečně potřebné byla zdravotní péče dostupná v dostatečné míře, kvalitě a za přijatelné náklady. Což se o stávajícím systému v ČR nedá zcela odpovědně říci.

Neadekvátně využívané jsou všechny úrovně zdravotních služeb. 80 % výjezdů záchranky není indikovaných pro pomoc cestou ZZS, jde o odkladné problémy či v horších případech jde o taxi zdarma. Na lékařské pohotovosti ve večerních hodinách vyžadují okamžitou pomoc nejen nemocní , kteří mají akutní problém, ale i jedinci, kteří např. nechtějí čekat v pracovní době svého praktického lékaře.

Je třeba souhlasit s názorem Středočeského kraje, který ve svých metodických materiálech uvádí, že lékařskou pohotovostní službou se rozumí ambulantní péče poskytovaná pacientům v případech náhlé změny zdravotního stavu nebo zhoršení průběhu onemocnění. A také, že LPS

tvoří filtr odkladných stavů u pacientů, kteří vyžadují zdravotní péči (vyšetření či ošetření), ale z podstaty svého zdravotního problému nepatří na pracoviště urgentních příjmů či příjmových ambulancí nemocnic.

Diskuse není o těch nemocných, u kterých by odklad péče mohl způsobit další problémy nebo o hraničních případech, kdy je pro pacienta obtížné vyhodnotit závažnost problému. Právě pro ně je LPS určena. Diskuse je o těch, kteří vědomě překračují psaná či nepsaná pravidla.

Někteří jedinci si vynucují poskytnutí neindikované péče na příjmových ambulancích nemocnic a to i v době provozu LPS s tím, že lékaři v nemocnicích jsou „tam přece pro ně“. To je tradovaný omyl, který je nutné uvádět na pravou míru. Primárním úkolem lékařů v nemocnicích v době služby mimo denní čas je péče o hospitalizované pacienty včetně operací, konziliárních vyšetření a příjem pacientů se závažným zdravotním problémem. Z výše uvedeného vyplývá, že úkol lékařů sloužících na oddělení v nemocnici nespočívá v čekání na ambulantní pacienty s odkladným stavem jako jsou několikadenní lehké bolesti zad, malý úraz před několika dny či rýma. Lékaři při ošetřování hospitalizovaných pacientů na intenzivní péči či jiných závažných stavů nemohou odejít okamžitě na příjmovou ambulanci ve chvíli, kdy přijde pacient, který obešel svého praktického lékaře i pohotovost. Je třeba jasně deklarovat, že pacienti s odkladným stavem či dokonce spekulující o úspoře času přímou návštěvou příjmové ambulance nemocnice musí počítat s doporučením k vyhledání pohotovostní služby, čekáním a v krajních případech i doporučením návštěvy svého praktického lékaře. V době mimo provoz LPS může příjmová ambulance nemocnice s výše uvedenou výhradou vázání lékařů u hospitalizovaných pacientů poskytnout neodkladnou péči i ambulantním pacientům. Mělo by se ale skutečně jednat o případy, kdy odkladem vyšetření a léčby by mohlo dojít k ohrožení zdraví pacienta.

Cílem změn v LPS je zajištění péče o potřebné pacienty v krátkém čase i vysoké kvalitě. Zdravotnictví ve všech zemích má limitované finanční i personální prostředky a ani v ČR si jej není možné plést se švédským stolem. Toto chápe většina občanů. A pro ostatní je určen tento článek.

 MUDr. Tomáš Jedlička, bývalý ředitel Masarykovy nemocnice Rakovník

Chcete vědět více?

Neváhejte a zeptejte se na cokoliv ...