DIOP je pracoviště poskytující dlouhodobou intenzivní lékařskou péči spontánně dýchajícím pacientům s tracheostomií, u kterých došlo ke stabilizaci po závažných úrazech s poruchou vědomí. Věnuje se nemocným po neurochirurgických operacích a stavech po zástavě srdce, u nichž se podařilo obnovit životní funkce, ale mají poškozeny mozkové buňky nedostatkem kyslíku. V naší nemocnici má desetilůžkové oddělení DIOP velmi dobré výsledky s malým procentem komplikací a s téměř 50% úspěšností předání do rehabilitační či domácí péče. Od září 2008 zde bylo hospitalizováno již více než 1 000 pacientů.
Dlouhodobá intenzivní ošetřovatelská péče (DIOP)
Telefon
313 513 436
Vedení oddělení
informace
o oddělení
Spektrum lékařské péče
Na oddělení DIOP jsou umisťováni stabilizovaní pacienti s apalickým syndromem. Dokud nenabydou plného vědomí, musí jim být věnována speciální komplexní dlouhodobá péče. Sice již nevyžadují umělou plicní ventilaci, potřebují ale nadstandardní péči o dýchací cesty a také výživu, která je jim podávána sondou. Dostávají se jim i vybrané techniky bazální stimulace apod.
Apalický syndrom
Apalický syndrom je soubor příznaků funkčního výpadku mozkové kůry, kdy však zůstává zachována funkce mozkového kmene (fungují nepodmíněné reflexy – například polykací, kašlací). Tento syndrom je charakteristický projevy poruch vědomí a bdělosti – neboli vigility. Pacienti leží v bezvědomí, oči mají otevřené, upřené do prázdna a působí dojmem plného vědomí. Nereagují na slovní výzvy a i přes bdělost nejsou schopni komunikovat s okolím, rozpoznávat a provádět účelné výkony. Nemocní v apalickém syndromu bývají inkontinentní, nejsou schopni přijímat potravu a mají sníženou odolnost proti infekci. Bývá u nich zvýšený svalový tonus, podle postižení mozku nacházíme různé stupně parézy.
Pacienti mívají časté poruchy fyziologického rytmu spánku a bdění nezávisle na denní době. Po určité zátěži upadají do hlubokého spánku, ze kterého je lze probrat na krátkou chvíli silnými podněty.
Často se také objevují orální automatismy, které se projevují špulením nebo otevíráním úst a pomlaskáváním.
Nejčastější příčiny apalického syndromu
Déletrvající hypoxie (například tonutí), šok, intoxikace, dlouhodobá resuscitace, mozkový edém, nádorové onemocnění mozku. Dále traumatické poškození mozku – mozkolebeční poranění, kontuze mozku (autonehody, nehody na motocyklech, pády).
Prognóza a výsledný stav
Prognóza i výsledný stav jsou závislé na včasné lékařské pomoci a na odborné sesterské péči. Apalický syndrom může přetrvávat od několika dnů až po měsíce a roky. Bohužel s délkou jeho trvání šance na uzdravení a na návrat do plného vědomí klesá. K normě se upraví přibližně 15 procent nemocných, v příznivých případech je více než 50 procent pacientů schopno se znovu začlenit do společnosti, i když v chráněném prostředí.
Péče o pacienty s apalickým syndromem
Zdravotní péče o tyto pacienty se v mnohém neliší od metod péče o pacienty v akutním stavu. Zahrnuje ovšem jistá specifika, která vyplývají z dlouhodobé hospitalizace. Zásadní je poskytovat našim pacientům kvalitní a plnohodnotnou ošetřovatelskou péči. Nezbytným článkem a pomocníkem v našem snažení je i rodina a její časté návštěvy a komunikace s nemocným.
Ošetřovatelský proces zahrnuje psychicky i fyzicky náročnou, dlouhodobou, speciální a komplexní péči o tělesnou stránku i stránku duševní. Tím je myšleno:
-
dodržení biorytmu den/noc,
-
zachování etické normy a přátelského chování personálu,
-
pomoc rodiny – časté návštěvy, provádění jednoduchých výkonů v rámci rehabilitace,
-
ovlivnění vědomí i podvědomí hlasy blízkých, oblíbenými vůněmi, reflexními barvami, předměty rozvěšenými v zorném poli nemocného,
-
bazální stimulace zdravotníkem i rodinou nemocného prostřednictvím podnětů, které přispívají k obnově paměťových stop v mozku a celkové rehabilitaci. K tomu se osvědčily masáže a koupele, ale i běžná péče, jako je rehabilitace, očista, podávání stravy či vyprazdňování.
Pro nás je velice důležité, abychom mohli našim klientům co nejvíce zpříjemnit pobyt na našem oddělení. Pro co nejlepší péči o vašeho blízkého je nutná i vaše pomoc a spolupráce.
Pro zajištění hygienické péče o tělo vás prosíme o přinesení jeho oblíbených toaletních potřeb (sprchový gel, mýdlo, voda po holení, šampon, zubní pasta, kartáček, holicí strojek, krém, tělové mléko atd.).
Pro lepší zrakovou orientaci a znovuobjevení zrakových vzpomínek u vašeho blízkého můžete přinést rodinné fotografie, fotografie dětí, domácích mazlíčků, auta, fotografie z dovolené nebo oblíbený obrázek, popřípadě malby dětí nebo vnoučat.
Aby se váš blízký lépe orientoval a cítil se dobře, můžete mu přinést i jeho oblíbenou věc (polštářek, brýle, hodinky, talisman, plyšovou hračku, MP3 přehrávač, CD přehrávač a oblíbená CD atd.). Z důvodu omezených prostor na našem oddělení se, prosím, domluvte s ošetřujícím personálem o množství donesených věcí.
Předem děkujeme za pochopení a spolupráci.
Návštěvy
Návštěvní doba je denně od 12 do 20 hodin, mimo tyto hodiny pouze po dohodě s ošetřujícím lékařem.
Návštěvy u lůžka jsou realizovány tak, aby nenarušovaly chod oddělení, provedení diagnostických a terapeutických výkonů, ani ošetřovatelskou a rehabilitační péči o nemocné. Lékař nebo sestra mohou přerušit nebo ukončit návštěvu z důvodu nutnosti neodkladného zásahu u některého z pacientů.
Na oddělení mohou na návštěvu současně maximálně dvě osoby starší 15 let. Návštěvu dětem do 15 let nedoporučujeme. Děti ve školním věku jsou náchylnější na nastydnutí a onemocnění a mohou nevědomky vnést na oddělení nákazu. Pacienti na našem oddělení jsou vysoce náchylní k infekci. Na děti a mladistvé mohou některé pohledy a zvuky působit děsivě.
Návštěvy dodržují dle pokynů personálu hygienická a protiepidemiologická opatření, před vstupem na oddělení je každý příchozí povinen provést hygienu rukou, obléknout si jednorázové pomůcky – plášť a návleky.
Rádi vás seznámíme s provozem a vybavením našeho oddělení a podáme vám jakékoli informace, které vás budou v této souvislosti zajímat.