Na LDN i hospicová péče

Pro řadu lidí znamená LDN konečnou. Nicméně když navštívíte toto oddělení v rakovnické nemocnici, na první pohled nepoznáte, o jaké jde oddělení.

„Více než tři čtvrtiny pacientů od nás odchází domů ve stabilizovaném stavu anebo tak vylepšeném, že jsou schopné si ještě užít domova. Troufnu si tvrdit, že úmrtnost máme nižší než na akutních odděleních, přitom kdekdo má z LDN strach a myslí si, že se sem chodí umírat. Svým způsobem je i toto pravda, protože jsme začali poskytovat i paliativní péči. Hospicová lůžka jsou nedostatková a navíc mimo náš region, takže když jsem v červnu 2013 nastoupila a zjišťovala, jak je paliativní péče žádaná, začala jsem nově přijímat i tyto pacienty. Takovýto pacient od nás tedy už neodejde, ale dokážeme mu ulehčit poslední fáze života,“ říká primářka Lenka Charvátová.

Tomu, že drtivá většina zdejších pacientů je téměř imobilní, je pochopitelně uzpůsobeno i sociální zařízení. To je – až na jeden nadstandard v každém patře – společné, což vzhledem k typu pacientů tolik nevadí. Netypická je i koupelna, která umožňuje, aby sem ošetřovatelky zajely i s nedávnou novinkou – koupací vanou a umyly pacienty.

Ve dvou patrech bývalé interny a laboratoře je dnes celkem 52 lůžek, přičemž první patro osidlují ženy a druhé je určeno mužům. Na všech pokojích jsou televize, ale jen někteří pacienti jsou schopni ji sledovat. Vzhledem k tomu, že jde o starou budovu, velkým problémem je tu prostor. „Pořídili jsme sem pěkné, polohovací postele, ale ty jsou o třetinu širší a také delší, než ty původní kovové. Větší jsou i stolky, takže nastává obrovský problém s prostorem. Proto také nemůžeme obsadit všechna lůžka. Navíc musím hledět na to, aby si pacienti vyhovovali. Nemohu dát jednu zmatenou babičku na pětilůžkový pokoj, aby rušila ostatní. Toto mě limituje, ale nechceme snižovat standard péče, který se snažíme, aby byl vysoký. Nicméně jsme před plánovanou rekonstrukcí, byť my přijdeme na řadu až poté, co se vyřeší akutní péče. Pak by měl odpadnout problém s prostorem a také by na všech pokojích mělo být sociální zařízení, byť ne všichni naši pacienti z toho budou profitovat,“ uzavírá primářka Charvátová.